Suchost, bolest a stud: Jak gynekologové pomáhají ženám s VVA?

Vulvovaginální atrofie (VVA), odborně označovaná také jako genitourinární syndrom menopauzy, patří mezi nejčastější, a přitom nejméně otevřeně diskutované gynekologické diagnózy u žen v postmenopauzálním věku. Podle literatury se s příznaky VVA setkává až 50–60 % žen po menopauze, některé studie uvádějí dokonce až 80 % výskyt alespoň jednoho symptomu suchosti, pálení, svědění nebo dyspareunie. Přesto je toto téma často podceňováno jak ze strany pacientek, tak i odborné veřejnosti [¹][²].